Tag Archives: angličtina

How are you? Ále, stojí to za…

Asi víte, že v severní Americe (možná i jinde) je standardní forma pozdravu trochu jiná než u nás. Kromě ahoj – ahoj (ať už ve smyslu našeho tykání nebo vykání) se ještě přidává zdvořilostní formulka “How are you?” Slušností je na ni pozitivně odpovědět a obvyklé je i zeptat se na to samé vašeho protějšku.

Nikdo nečeká žádné dlouhé litanie jak se máte na prd. Když nejste ve vaší odpovědi pozitivní, tak v případě bližších známých (kolegů, přátel) zpravidla následuje zděšení co hrozného se vám děje. Neznámou prodavačku v obchodě váš nářek nejspíš docela slušně zaskočí. “How are you” je zde zkrátka součást pozdravu, ne skutečně projevený zájem o váš životní osud. S tím se smiřte.

Obvyklý úvod konverzace proto vypadá následovně:

A: Hi, how are you?
B: Hi, good, how are you?
A: Good

A pokračujete v další konverzaci na konkrétní téma.

Úvodní otázka má několik alternativ, které se liší jen minimálně:

  • How are you?
  • How’s things?
  • How it’s going?
  • How are you doing?

Paleta možných odpovědí je o něco širší:

  • Good
  • Fine
  • Awesome
  • Pretty / very well
  • Not so bad
  • I’m doing well
  • So far so good

Jak vidíte, samá pozitiva. Tradiční české skuhrání na zlé skřety osudu v téhle fázi komunikace vynechejte.

Co mě na zdejší angličtině překvapilo je, že od angličtiny vyučované na českých školách se liší nejenom používáním jiných slovíček (cinema vs. movies), přízvukem (to bych při mé jazykové hluchotě poznal, přiznám se, pravděpodobně jen ve chvíli, kdy by Kanaďan ze středozemních prérií mluvil s moderátorem londýnské centrály BBC), ale i trochu odlišnou gramatikou. O tom zase někdy jindy.

Další praktické obraty z lokální angličtiny.

Jak probíhalo ždímání jazykovek

Jeden z důvodů proč člověk jede do zahraničí je, aby se zlepšil v jazyce. Toho lze dosáhnout zapojením do pracovního procesu (doporučuju být trochu víc vybíravý než já), případně účastí v nějakém jazykovém kurzu. V tomto ohledu je Victoria skvělá. Centrum je kompaktní, přejdete ho za deset minut a během těch deseti minut narazíte na deset nebo i víc jazykových škol.

Po našem příjezdu jsme hned druhý den naběhli do místního centra pro imigranty a uprchlíky v naději, že tam budou mít nějaké cenově dostupné jazykové kurzy, které bychom mohli využít. Respektive, měli jsme takové informace.

Zvenčí sympatická budova byla o něco méně sympatická uvnitř – pocintaný koberec, tak trochu nepořádek a regál s balíky toustového chleba a nápisem “bread for free”. Hmm…

Nicméně, zachránili to lidi. Milí od samého začátku. Potkali jsme se s… už nevím s kým, ale byla to děsně milá žena, která z nás hned vymámila souhlas pro případné zveřejnění našich fotek v materiálech organizace, kdybysme se někdy do nějaké aktivity s focením náhodou připletli. My, jako imigranti-začátečníci jsme samozřejmě souhlas ochotně poskytli.

Protože jsme asi byli milí a friendly (a dali jsme souhlas), tak nám nabídli, že si můžeme vyzkoušet jak u nich vypadá výuka angličtiny. Po pravdě, ta lektorka byla super. Ve třídě asi 4 žáci celkem – polka, maďarka, japonka a francouzka. Celkem sympaticky vypadala i cena, která byla cca čtvrtinová ve srovnání s čistě komerčníma školama. Bohužel, po přepočtu na cenu hodinu to už tak skvěle nevycházelo a rázem jsme byli na úrovni zařízení bez pocintaného koberce a bez nabídky chleba zdarma.

Ať nevypadám jako fouňa – tohle jsou střípky, které mě zaujaly a zůstaly v paměti, ale jinak na mě ta instituce i její výuka angličtiny udělala jen ten nejlepší dojem. Pak jsme oběhli pár vytipovaných komerčních jazykovek. Touhle poutí jsme tak přišli k několika zajímavým poznatkům, které se můžou hodit i dalším budoucím studentům zde nebo ve Vancouveru (možná i jinde).

Drtivá většina zdejších studentů pochází z Asie – Japonsko, Korea, Tchajwan (odhadem tak 70 %). Každá z jazykovek tak má enormní zájem přitáhnout studenty i z dalších částí světa, ideálně Evropany. Od chvíle co překročíte práh si tak budete připadat jako v bavlnce. Jiný ceník (s nižšními cenami) je pro evropské studenty samozřejmostí. Když budete chvíli okounět, tak určitě dostanete i účast na testovací lekci zdarma a když budete okounět ještě o chvíli déle, tak pravděpodobně získáte další slevu.

My jsme se tak po cca týdnu vyjednávání, dotazování dostali na 30% slevu ze základní evropské ceny s možností výuku přeskládat, přerušit v případě získání jobu atd. Zkrátka se nám všemožně snažili vyjít vstříc. Chvílemi jsem měl pocit, že kdybych byl modrooký árijec, tak mi za účast na hodinách budou snad i platit. I tak ale ještě nevíme, zda do toho půjdeme – přeci jen je to strašná spousta peněz. Navíc jsme stále doufali, že by se mohla objevit nějaká rozumná práce, která by procvičování jazyka ve škole suplovala.

Pár dalších postřehů:

  • úroveň zdejších studentů není moc vysoká. Já jsem byl v rozřazovacím testu zařazen do 5. skupiny z šesti jako upper-intermediate, Marta hopsla rovnou do 6. skupiny – advanced. Doma bych si tak pokročile určitě nepřipadal, ale když jsem pak seděl se stejně pokročilými upper-intermediate studenty, tak pocit, že jsem dál, vážně měl. Minimálně co do slovní zásoby.
  • k vaší jazykové pokročilosti se váže problém výběru vhodné jazykovky – ty menší nemají dostatek studentů pro sestavení pokročilých tříd. Zbývá tak těch pár opravdu velkých a drahých – GEOS, Global Village, Interlingua atd.
  • mluvená angličtina je pro asiaty opravdu náročná. Doporučoval bych tedy volit školu, kde je víc evropanů nebo alespoň jihoameričanů nebo arabů. Jinak si v hodinách moc nepokecáte. Takové školy jsou ale zase jen ty dražší.
  • kvalita škol při trialech byla různá. Některé školy nevypadaly nijak honosně, ale kvalita vyučujících brala dech. Jiné vypadaly na oko podobně, ale v první části trialu učila nějaká místní vědma, podle svých slov spisovatelka. Já jsem z ní spíš měl pocit, že kdyby se předklonila, tak se jí z alkoholovýho prolívání zlomí játra na půl. V druhé části následoval poslech dílu TV Friends (Přátelé). Za tohle platit peníze? :-/
  • některé školy kromě výuky organizují i mimoškolní aktivity. To jsou body k dobru.
  • pokud budete chtít certifikát, tak nejlépe začít přímo v kurzu, jehož cílem je získání daného certifikátu, jinak může být problém s přestupem. Certifikaci na Cambridge zkoušky dělá jen pár škol, testy na TOEFL, IELTS skoro všechny.