Možná máme Kanadu a Spojené státy zafixovány jako dva státy, kde se bez auta neobejdete a dost možná to pro většinu lokalit v těchto zemích také doopravdy platí. Ne ale ve Victorii. Zdejší systém městských autobusů je propracovaný, autobusy jezdí načas a není problém se během 30-40 minut dostat kamkoliv potřebujete. Netýká se to přitom jen samotné Victorie, ale i přilehlých aglomerací Saanich, Sooke a dalších.

Jízda městským autobusem má několik specifik – nastupuje se jen předními dveřmi a je potřeba mít připravenu přesnou částku na zaplacení jízdenky – řidič, resp. mašinka, do které drobné vhodíte, totiž nerozměňuje.

My jsme s tím měli při první cestě trochu problém, protože jsme neměli problém – naší nejmenší bankovkou bylo 10 dolarů a jízdné pro nás dva přitom stálo 5 dolarů. Co s tím? Obětavý řidič nelenil a sám mezi dalšími nastupujícími vyhledal dvě postarší ženy, se kterými jsme se mohli provést směnu – my zaplatili i za ně a každá nám dala svých připravených 2,50 dolaru. Tak jsme se dostali k prvním kanadským drobným, ale o těch až někdy jindy.

Řidiči jsou tu vůbec dost jiní než u nás. Usmívají se, nemají problém prohodit s nastupujícími nějaký vtípek (k ženě nesoucí plastovou krabičku s nějakou dobrotou: “Nesete mi oběd? To jste hodná!”) a vůbec jsou ve větší pohodě než u nás. Když je požádáte o radu, nemají problém koukat minutu do mapy, zatímco autobus čeká v zastávce. Stejně trpěliví a chápaví jsou i ostatní cestující.

Ostatně, autobusy tu nejezdí na minutu přesně, v jízdních řádech se uvádí, že časy příjezdů jsou jen orientační. Na některých zastávkách jízdní řády chybí úplně a zastávku poznáte jen podle štíhlé značky BUS STOP. Snadno přehlédnutelné. Nicméně zastávky jsou tu velmi často a tak pokud byste snad jednu přešli, tak záhy narazíte na další.

Všechny zastávky jsou na znamení. V autobuse musíte stisknout tlačítko nebo zatáhnout za lanko, kterým dáte řidiči signál, že chcete vystupovat. Na nejbližší zastávce pak autobus zastaví. Někteří cestující při vystupování prohodí směrem k řidiči poděkování “Thank you, driver!” Nevíme, jestli se děkuje za to, že řidič zastavil nebo že vás v pořádku dovezl. To ještě musíme zjistit. Všimli jsme si ale, že na některých linkách se tak děje častěji než na jiných, při jízdě do centra pak na poslední zastávce čeká u prostředních dveří chumel viktorčanů, kteří při výstupu poděkování hromadně zahuhlají směrem k řidiči. Musí to pro ně být hřejivý pocit.